Něco málo teorie Většina hvězd ve vesmíru není osamocena. Tvoří nejčastěji dvojice, ale také početnější soustavy. Hvězdy, které se v dané soustavě nacházejí, se nazývají složky. Všechny složky, patřící do dané soustavy, mají společný původ, jsou gravitačně vázány, obíhají kolem společného těžiště a vzájemně ovlivňují svůj vývoj. Specifikace hvězdných soustav. Dvojhvězdy: dělíme je podle způsobu jakým je pozorujeme. 1. vizuální dvojhvězdy – rozlišíme je dalekohledem. Při dostatečně dlouhém pozorování můžeme zaznamenat pohyb méně hmotné složky kolem hmotnější. 2. spektroskopické dvojhvězdy – přítomnost dvou složek je patrná z posuvu nebo pravidelného zdvojování a následného spojování spektrálních čar ve spektru. Složky, které obíhají kolem společného těžiště se k nám střídavě přibližují a zase se vzdalují. Tím se mění jejich radiální rychlosti a to se projeví ve spektru posuvem spektrálních čar vlivem Dopplerova efektu. 3. zákrytové dvojhvězdy – při oběhu se z pohledu pozorovatele vzájemně zakrývají. To se projevuje kolísáním magnitudy dané binární soustavy. Všechny tři výše zmíněné typy jsou fyzické dvojhvězdy. Jsou gravitačně vázány a vzájemě se ovlivňují. Termín "optická dvojhvězda" je používán pro dvě hvězdy, které jsou na obloze zdánlivě těsně u sebe, ale ve skutečnosti jsou od pozorovatele různě vzdáleny a nemají tedy nic společného. Vícenásobné hvězdy: jsou to soustavy čítající více jak dvě složky. Jsou v podstatě dvě možné situace: 1. pokud se vzdálenosti složek vícenásobné hvězdy liší o jeden nebo více řádů, pak mají stabilní dráhy. Takové soustavy jsou tedy dlouhodobě kompaktní. 2. pokud jsou složky vícenásobné hvězdy ve srovnatelné vzdálenosti, pak mají nestabilní dráhy. U takových soustav dochází časem k rozpadu na jednotlivé hvězdy, dvojhvězdy nebo stabilní vícenásobné hvězdy. Vidíme-li takovou soustavu pohromadě, znamená to rannou fázi jejího vývoje. Kulové hvězdokupy: jsou to soustavy obsahující statisíce až miliony hvězd seskupených do kulového tvaru. Složky v kulových hvězdokupách jsou gravitačně vázány, mají společné těžiště kolem kterého obíhají a přibližně stejné stáří i původ. Vzdálenosti mezi složkami ve středu kulových hvězdokup jsou jen několik světelných týdnů. Průměr kulových hvězdokup je přibližně 50 až 400 světelných let a jsou to jedny z nejstarších objektů ve vesmíru. Jejich stáří se odhaduje až na 10 miliard let. Otevřené hvězdokupy: jsou to skupiny desítek až tisíců hvězd nerovnoměrného rozložení. Hvězdy v těchto soustavách se nazývají členové hvězdokupy. Otevřené hvězdokupy jsou vlastně seskupení relativně mladých hvězd, které společně vznikly z jedné prachoplynné mlhoviny. Mají tedy společný původ a jsou fyzikálně příbuzné. Hvězdy v otevřených hvězdokupách jsou od sebe značně vzdáleny. Proto kolem sebe neobíhají. Pohybují se společně prostorem v určitém směru. Otevřené hvězdokupy nejsou příliš kompaktní soustavy. Časem dochází k jejich rozpadu a splynutí s okolím. Hvězdné asociace: jsou skupiny hvězd, které mají společný původ, jsou fyzikálně příbuzné a vznikly z jedné prachoplynné mlhoviny. Hvězdy těchto asociací mají malou prostorovou hustotu a splývají s hvězdným pozadím. Že patří k sobě poznáme až z jejich pohybu a jejich spektrálního typu. Hvězdné asociace můžeme v podstatě charakterizovat jako nejméně kompaktní vlastně již rozpadlé otevřené hvězdokupy.